中国和捷克的故事(捷克文

Budujeme most ?ínsko-?eského porozumění a spolupráci

 
Na vltavském b?ehu

Pod teplým podzimním sluncem
Krá?ím sám k Vltavě
Pozoruji lodí plující sem i tam
Cítím známou v?ni ?eky
Najednou p?ijde ten okam?ik
Jsem tak š?astný, jako bych se vrátil do dětství.

Na b?ehu starověkého pr?plavu
Po?ítám remorkéry
A házím ?abky po hladině
Krá?ím za matkou nesoucí pytel s rý?í
A po?ád se mi vrací lahodná chu? plněných tašti?ek

?eka tiše te?e
Roky stejně tak plynou
Dětství, které se nikdy nevrátí
Nezapomenutelné rodné město
Vzpomínám na milované lidi
Se zvednutou hlavou hledím na oblohu
Pozdním podzimem se dál procházím podél ?eky

Vyrostl jsem u Velkého císa?ského pr?plavu spojujícího Peking a Hangzhou a odmala jsem se rád procházel po b?ehu ?eky. Výše uvedenou báseň jsem impulzivně napsal krátce po svém p?íjezdu do ?eské republiky, kdy? jsem se o víkendu procházel u Vltavy. Ji? devět měsíc? p?sobím jako velvyslanec v ?eské republice a stě?í spo?ítám, kolikrát jsem u? šel p?es Karl?v most, poka?dé se však neubráním vzpomínkám na obloukový most Gong ?chen v mém rodném městě Hangzhou, tak?e jsem se nikdy necítil vzdálen své vlasti a svých blízkých.
?eští p?átelé se mě ?asto ptají, co se mi na Praze nejvíce líbí? Moje odpově? zní, ?e mám nejraději právě ty mosty p?es Vltavu. Mým hlavním posláním jako ?ínského velvyslance v ?eské republice je budovat most porozumění a spolupráce mezi ?ínou a ?eskou republikou a národy obou zemí.
V hloubi srdce cítím odpovědnost a sou?asně i d?věru v budoucnost našich bilaterálních vztah?, proto?e ?ínsko-?eské vztahy mají sv?j hluboký historický základ, dobré sou?asné podmínky a velký potenciál dalšího rozvoje.
?ínsko-?eské vztahy mají hluboké historické základy. ?eská republika pat?ila k prvním zemím, které s novou ?ínou navázaly diplomatické vztahy, mezi oběma zeměmi a jejich národy je hluboké tradi?ní p?átelství. V 50. letech minulého století navštívili ?eskoslovensko Zhou Enlai, Zhu De, Xi Zhongxun a další vedoucí strani?tí a státní ?initelé. Kdy? v roce 1957 navštívil ?ínu tehdejší ?eskoslovenský premiér Viliam Široký, srde?ně ho uvítal Mao Zedong, Zhou Enlai, Zhu De, Song Qingling, Xi Zhongxun, Chen Yi a mnoho dalších ?ínských nejvyšších ?ínských p?edstavitel?. Krátce po zalo?ení nové ?íny p?išlo z dálek do ?íny mnoho ?eských odborník? a in?enýr?, aby poskytli cennou podporu a pomoc p?i obnově a výstavbě nové ?íny. Po?átkem padesátých let ?eskoslovensko vypomohlo ?íně více ne? 670 kusy zemědělských stroj? a za?ízení, aby bylo mo?né v Cangzhou v provincii Hebei zalo?it zemědělský statek o rozloze 100 000 mu. V té době to byl jeden z nejvíce mechanizovaných zemědělských podnik? v ?íně, premiér Zhou Enlai ho osobně pojmenoval „Statek ?ínsko-?eskoslovenského p?átelství“. V roce 1960, na památku 15. výro?í osvobození ?eskoslovenska, byl Druhý shenyangský strojírenský podnik, jen? byl zalo?en v 50. letech 20. století díky ?eskoslovenským za?ízením, p?ejmenován na „Závody ?ínsko-?eskoslovenského p?átelství“. Slavnosti uspo?ádané na po?est tohoto pojmenování se zú?astnil tehdejší vicepremiér ?ínské státní rady Xi Zhongxun a tehdejší ?eskoslovenský velvyslanec v ?íně Ján Bušniak......

?ína a já
Ladislav Šáral
?estný p?edseda Klubu ekonomické spolupráce ?R - ?LR

Téma „?ína a já“ mne provází ji? od mých mladých let, kdy se mi dostaly do rukou kní?ky o ?íně. Její problematika mne zaujala „tajuplností“, dálkou a absolutní jinojakostí. Postupně se m?j zájem vyt?iboval. Ji? to nebyly episody jako „boxerské povstání“ a pod. Za války probleskovaly informace o běsnění Japonc? v Asii. Po válce se k nám ji? dostaly informace o „Dlouhém pochodu“ ?ínské Lidové osvobozenecké armády.
Autentických informací o ?íně však bylo stále málo. I kdy? byl největším zlem německý a v Asii japonský militarismus a fašismus, nadále se u nás tradovaly fámy o „?lutém ?ínském nebezpe?í“. S tím jsme jako studenti ji? tehdy s profesorem ?eštiny polemizovali. Velkou výzvou byla zpráva o zalo?ení ?ínské lidové republiky.
Tehdy jsem ještě netušil, ?e jen o několik let později získám p?íle?itost si ?ínskou realitu „osahat“ p?ímo na místě. Ta mo?nost p?išla po absolvování první státní zkoušky na Vysoké škole ekonomické, kdy ministerstvo školství umo?nilo dvěma student?m této školy vycestovat v roce 1952 na studium do ?LR. Okam?itě jsem se p?ihlásil a – vyšlo to, byl jsem vedením školy pro toto studium schválen.
Po prázdninách jsem ji? odletěl s dalšími jedenácti spolu?áky z r?zných škol republiky do Pekingu, kde jsme poté na Pekingské univerzitě absolvovali dvouletý intenzivní kurz ?ínského jazyka, který jsme zakon?ili státní zkouškou v roce 1954.
Ji? několikadenní let z Prahy do Pekingu p?es Moskvu, ale i další města SSSR, Mongolska a Velkou ?ínskou ze? „dakotou“, byl p?ekrásným zá?itkem. 
Po p?istání jsme se shodli na pocitu, jako bychom zde ji? p?edtím někdy byli. Byl to sice zcela jiný kraj, ale nám na první pohled velmi blízký. Byli jsme jím nadšeni. A na všechno jsme se mimo?ádně těšili. Chtěli jsme všechno rychle poznat a vst?ebat.
To se promítlo i do našeho p?ístupu ke studiu. Vše jsme „hltali“. Měli jsme štěstí, ?e naši profeso?i byli na vysoké úrovni jak pedagogické, tak lidské. Pohodu pro studium nám té? významně spoluvytvá?elo p?ekrásné parkové uspo?ádání Pekingské univerzity.

Do ?ínské lidové republiky jsme p?iletěli v roce 1952, t?i roky po jejím zalo?ení. Kdy se teprve za?ala vyrovnávat s tě?kou zaostalostí polofeudální země, zmítané dlouhými válkami, zejména s Japonskem, a poté dlouhou ob?anskou válkou.
Od za?átku jsme sympatizovali s nadšením, s jakým se ?ínský lid – v?dy hromadně, celonárodně, pustil do odstraňování zaostalostí všeho druhu. Ve městech p?edevším budovali kanalizaci, dětem opět celoplošně vláda umo?nila studium se stravou a s jednotným oble?ením. Rovně? starým ob?an?m zajistila ?ivotní minimum. To byl náš nejsilnější dojem z tehdejšího pobytu. ?íňané ?ili v té době velmi skromně. Strava sestávala zejména z rý?e, zeleniny a poskrovnu masa, vajec a oleje. Byl to však velký pokrok proti době p?ed zalo?ením ?LR. A lidé měli pocit témě? jistoty, „?e bude stále lépe“.
Zásadního pokroku ve velmi slabé ekonomice by nebylo mo?né dosáhnout p?i tehdejší úrovni pracovních sil a vztah? v ?LR, bez masivních dodávek stroj? a investic ze  sp?átelených zemí tehdejšího bloku tzv. lidově-demokratických zemí, zejména ze SSSR. Na industrializaci ?LR se významnou měrou podílelo i ?eskoslovensko. Rovně? dodávky traktor? (v roce 1962 ji? bylo dodáno 25.000ks) a další zemědělské techniky z ?SSR byly pro kolektivizaci ?ínského zemědělství zcela klí?ové. 
To však trvalo, pro ?LR, ale i pro naše exportéry, ?el, jen do roku 1961, tj. do politicko-ideologické roztr?ky s bývalým SSSR a pota?mo i se všemi „lidově-demokratickými“ zeměmi. Vzájemný objem dodávek se obratem sní?il na jednu t?etinu, a ekonomika ?LR se zhroutila. Co hlavní, zhroutilo se, v d?sledku up?ednostnění akce „p?edehnat Velkou Británii v tavbě oceli“, té? zemědělství. Dostavil se hladomor a lidé ztratili všechny pracně vydobyté jistoty. To jsem, ?el, té? za?il, kdy? jsem, ji? s rodinou, pracoval v letech 1958-62 na obchodním oddělení ZÚ ?SSR v Pekingu. 
O několik let později ještě následoval „kádrový“ masakr v pr?běhu tzv. kulturní revoluce,  který postihli i naši ?ínští kamarádi – spolu?áci. To jsem ji?, naštěstí, v Pekingu nepracoval. Navíc nebyly na dlouhé roky dovoleny ani písemné kontakty......

本书的27位作者中，有前驻对方国家的大使、外交官，有从事两国合作交流的企业家、社会贤达、学者、记者，还有青年学生。
作者们对两国交往史实和关键人物重要作用的挖掘和介绍，是深入研究两国关系的宝贵资料，也是本书的一大贡献。两国大使分别作序，寄语两国读者共同增进两国人民的相互理解，加强两国友谊的纽带，把中捷友好的故事世代传颂下去。

“我们和你们”丛书按照一国一品的概念，以小故事揭示大历史，讲述中国和相关国家传统和现在的友谊与合作。该丛书旨在密切中国和有关国家的人文联系，推动新形势下中国周边外交和公共外交的进程，尤其是配合“一带一路”倡议的实施。

捷克地处欧洲中心，是欧盟成员国和中东欧地区重要国家，也是*早同中华人民共和国建交的国家之一。近年来，中捷两国抓住经济全球化的历史机遇，发挥各自比较优势，大力开展贸易合作，迅速成为彼此的重要合作伙伴。目前，中国已成为捷克全球第二大贸易伙伴、在欧盟外的*大贸易伙伴，捷克是中国在中东欧第二大贸易伙伴。捷克是同中方共建“一带一路”的重要国家，也是中国—中东欧国家合作的重要支持者和参与者。2015年，中国和捷克签署了共同推进“一带一路”建设的谅解备忘录。2016年，习近平主席访问捷克，两国宣布建立战略伙伴关系，开启了双边关系新篇章。
本书的27位作者中，有前驻对方国家的大使、外交官，有从事两国合作交流的企业家、社会贤达、学者、记者，还有青年学生。他们是两国不同阶段友好交往合作的亲历者和参与者，有的以饱蘸感情的笔触，书写了上世纪50年代两国守望相助的感人篇章；有的现身说法，讲述了当前两国在金融、物流、地方合作、人文交流方面取得的成果；有的以小见大，通过个人之间的动人故事，透视出蕴藏于两国人民之中的情谊。作者们对两国交往史实和关键人物重要作用的挖掘和介绍，是深入研究两国关系的宝贵资料，也是本书的一大贡献。两国大使分别作序，寄语两国读者共同增进两国人民的相互理解，加强两国友谊的纽带，把中捷友好的故事世代传颂下去。

?eská republika se nachází ve st?edu Evropy, je ?lenem Evropské unie a d?le?itou zemí st?ední a východní Evropy a také jednou z prvních zemí, které navázaly diplomatické vztahy s ?ínskou lidovou republikou. V posledních letech se ?ína a ?eská republika chopily historických p?íle?itostí hospodá?ské globalizace, uplatnily své komparativní výhody, energicky rozvíjely obchodní spolupráci a rychle se staly d?le?itými partnery navzájem. ?ína se v sou?asnosti stala druhým největším obchodním partnerem