P?íběh ?íny a ?eské republiky

Budujeme most ?ínsko-?eského porozumění a spolupráci

 
Na vltavském b?ehu

Pod teplým podzimním sluncem
Krá?ím sám k Vltavě
Pozoruji lodí plující sem i tam
Cítím známou v?ni ?eky
Najednou p?ijde ten okam?ik
Jsem tak š?astný, jako bych se vrátil do dětství.

Na b?ehu starověkého pr?plavu
Po?ítám remorkéry
A házím ?abky po hladině
Krá?ím za matkou nesoucí pytel s rý?í
A po?ád se mi vrací lahodná chu? plněných tašti?ek

?eka tiše te?e
Roky stejně tak plynou
Dětství, které se nikdy nevrátí
Nezapomenutelné rodné město
Vzpomínám na milované lidi
Se zvednutou hlavou hledím na oblohu
Pozdním podzimem se dál procházím podél ?eky

Vyrostl jsem u Velkého císa?ského pr?plavu spojujícího Peking a Hangzhou a odmala jsem se rád procházel po b?ehu ?eky. Výše uvedenou báseň jsem impulzivně napsal krátce po svém p?íjezdu do ?eské republiky, kdy? jsem se o víkendu procházel u Vltavy. Ji? devět měsíc? p?sobím jako velvyslanec v ?eské republice a stě?í spo?ítám, kolikrát jsem u? šel p?es Karl?v most, poka?dé se však neubráním vzpomínkám na obloukový most Gong ?chen v mém rodném městě Hangzhou, tak?e jsem se nikdy necítil vzdálen své vlasti a svých blízkých.
?eští p?átelé se mě ?asto ptají, co se mi na Praze nejvíce líbí? Moje odpově? zní, ?e mám nejraději právě ty mosty p?es Vltavu. Mým hlavním posláním jako ?ínského velvyslance v ?eské republice je budovat most porozumění a spolupráce mezi ?ínou a ?eskou republikou a národy obou zemí.
V hloubi srdce cítím odpovědnost a sou?asně i d?věru v budoucnost našich bilaterálních vztah?, proto?e ?ínsko-?eské vztahy mají sv?j hluboký historický základ, dobré sou?asné podmínky a velký potenciál dalšího rozvoje.
?ínsko-?eské vztahy mají hluboké historické základy. ?eská republika pat?ila k prvním zemím, které s novou ?ínou navázaly diplomatické vztahy, mezi oběma zeměmi a jejich národy je hluboké tradi?ní p?átelství. V 50. letech minulého století navštívili ?eskoslovensko Zhou Enlai, Zhu De, Xi Zhongxun a další vedoucí strani?tí a státní ?initelé. Kdy? v roce 1957 navštívil ?ínu tehdejší ?eskoslovenský premiér Viliam Široký, srde?ně ho uvítal Mao Zedong, Zhou Enlai, Zhu De, Song Qingling, Xi Zhongxun, Chen Yi a mnoho dalších ?ínských nejvyšších ?ínských p?edstavitel?. Krátce po zalo?ení nové ?íny p?išlo z dálek do ?íny mnoho ?eských odborník? a in?enýr?, aby poskytli cennou podporu a pomoc p?i obnově a výstavbě nové ?íny. Po?átkem padesátých let ?eskoslovensko vypomohlo ?íně více ne? 670 kusy zemědělských stroj? a za?ízení, aby bylo mo?né v Cangzhou v provincii Hebei zalo?it zemědělský statek o rozloze 100 000 mu. V té době to byl jeden z nejvíce mechanizovaných zemědělských podnik? v ?íně, premiér Zhou Enlai ho osobně pojmenoval „Statek ?ínsko-?eskoslovenského p?átelství“. V roce 1960, na památku 15. výro?í osvobození ?eskoslovenska, byl Druhý shenyangský strojírenský podnik, jen? byl zalo?en v 50. letech 20. století díky ?eskoslovenským za?ízením, p?ejmenován na „Závody ?ínsko-?eskoslovenského p?átelství“. Slavnosti uspo?ádané na po?est tohoto pojmenování se zú?astnil tehdejší vicepremiér ?ínské státní rady Xi Zhongxun a tehdejší ?eskoslovenský velvyslanec v ?íně Ján Bušniak......

?ína a já
Ladislav Šáral
?estný p?edseda Klubu ekonomické spolupráce ?R - ?LR

Téma „?ína a já“ mne provází ji? od mých mladých let, kdy se mi dostaly do rukou kní?ky o ?íně. Její problematika mne zaujala „tajuplností“, dálkou a absolutní jinojakostí. Postupně se m?j zájem vyt?iboval. Ji? to nebyly episody jako „boxerské povstání“ a pod. Za války probleskovaly informace o běsnění Japonc? v Asii. Po válce se k nám ji? dostaly informace o „Dlouhém pochodu“ ?ínské Lidové osvobozenecké armády.
Autentických informací o ?íně však bylo stále málo. I kdy? byl největším zlem německý a v Asii japonský militarismus a fašismus, nadále se u nás tradovaly fámy o „?lutém ?ínském nebezpe?í“. S tím jsme jako studenti ji? tehdy s profesorem ?eštiny polemizovali. Velkou výzvou byla zpráva o zalo?ení ?ínské lidové republiky.
Tehdy jsem ještě netušil, ?e jen o několik let později získám p?íle?itost si ?ínskou realitu „osahat“ p?ímo na místě. Ta mo?nost p?išla po absolvování první státní zkoušky na Vysoké škole ekonomické, kdy ministerstvo školství umo?nilo dvěma student?m této školy vycestovat v roce 1952 na studium do ?LR. Okam?itě jsem se p?ihlásil a – vyšlo to, byl jsem vedením školy pro toto studium schválen.
Po prázdninách jsem ji? odletěl s dalšími jedenácti spolu?áky z r?zných škol republiky do Pekingu, kde jsme poté na Pekingské univerzitě absolvovali dvouletý intenzivní kurz ?ínského jazyka, který jsme zakon?ili státní zkouškou v roce 1954.
Ji? několikadenní let z Prahy do Pekingu p?es Moskvu, ale i další města SSSR, Mongolska a Velkou ?ínskou ze? „dakotou“, byl p?ekrásným zá?itkem. 
Po p?istání jsme se shodli na pocitu, jako bychom zde ji? p?edtím někdy byli. Byl to sice zcela jiný kraj, ale nám na první pohled velmi blízký. Byli jsme jím nadšeni. A na všechno jsme se mimo?ádně těšili. Chtěli jsme všechno rychle poznat a vst?ebat.
To se promítlo i do našeho p?ístupu ke studiu. Vše jsme „hltali“. Měli jsme štěstí, ?e naši profeso?i byli na vysoké úrovni jak pedagogické, tak lidské. Pohodu pro studium nám té? významně spoluvytvá?elo p?ekrásné parkové uspo?ádání Pekingské univerzity.

Do ?ínské lidové republiky jsme p?iletěli v roce 1952, t?i roky po jejím zalo?ení. Kdy se teprve za?ala vyrovnávat s tě?kou zaostalostí polofeudální země, zmítané dlouhými válkami, zejména s Japonskem, a poté dlouhou ob?anskou válkou.
Od za?átku jsme sympatizovali s nadšením, s jakým se ?ínský lid – v?dy hromadně, celonárodně, pustil do odstraňování zaostalostí všeho druhu. Ve městech p?edevším budovali kanalizaci, dětem opět celoplošně vláda umo?nila studium se stravou a s jednotným oble?ením. Rovně? starým ob?an?m zajistila ?ivotní minimum. To byl náš nejsilnější dojem z tehdejšího pobytu. ?íňané ?ili v té době velmi skromně. Strava sestávala zejména z rý?e, zeleniny a poskrovnu masa, vajec a oleje. Byl to však velký pokrok proti době p?ed zalo?ením ?LR. A lidé měli pocit témě? jistoty, „?e bude stále lépe“.
Zásadního pokroku ve velmi slabé ekonomice by nebylo mo?né dosáhnout p?i tehdejší úrovni pracovních sil a vztah? v ?LR, bez masivních dodávek stroj? a investic ze  sp?átelených zemí tehdejšího bloku tzv. lidově-demokratických zemí, zejména ze SSSR. Na industrializaci ?LR se významnou měrou podílelo i ?eskoslovensko. Rovně? dodávky traktor? (v roce 1962 ji? bylo dodáno 25.000ks) a další zemědělské techniky z ?SSR byly pro kolektivizaci ?ínského zemědělství zcela klí?ové. 
To však trvalo, pro ?LR, ale i pro naše exportéry, ?el, jen do roku 1961, tj. do politicko-ideologické roztr?ky s bývalým SSSR a pota?mo i se všemi „lidově-demokratickými“ zeměmi. Vzájemný objem dodávek se obratem sní?il na jednu t?etinu, a ekonomika ?LR se zhroutila. Co hlavní, zhroutilo se, v d?sledku up?ednostnění akce „p?edehnat Velkou Británii v tavbě oceli“, té? zemědělství. Dostavil se hladomor a lidé ztratili všechny pracně vydobyté jistoty. To jsem, ?el, té? za?il, kdy? jsem, ji? s rodinou, pracoval v letech 1958-62 na obchodním oddělení ZÚ ?SSR v Pekingu. 
O několik let později ještě následoval „kádrový“ masakr v pr?běhu tzv. kulturní revoluce,  který postihli i naši ?ínští kamarádi – spolu?áci. To jsem ji?, naštěstí, v Pekingu nepracoval. Navíc nebyly na dlouhé roky dovoleny ani písemné kontakty......

马克卿，女，1955年生于天津。1973—1976年留学芬兰赫尔辛基大学后进入外交部工作，曾任西欧司处长、副司长，欧洲司副司长，外交部机关党委常务副书记；驻芬兰、菲律宾、捷克大使。现任外交部公共外交咨询委员会委员，中国国际问题研究基金会高级研究员。

Ma Keqing se narodila v Tianjinu v roce 1955. Po studiu na Helsinské univerzitě ve Finsku v letech 1973-1976 nastoupila na Ministerstvo zahrani?ních věcí ?LR. Zastávala funkci ?editelky oddělení a zástupkyně ?editele Odboru stát? západní Evropy, zástupkyně ?editele Evropského odboru, náměstkyně tajemníka stranického výboru na ministerstvu zahrani?ních věcí, p?sobila jako velvyslankyně ve Finsku, na Filipínách a v ?eské republice. V sou?asné době je ?lenkou Poradního výboru pro ve?ejnou diplomacii ministerstva zahrani?ních věcí a výzkumnicí ?ínské nadace pro studium mezinárodních otázek.

P?edmluva I Zhang Jianmin

P?edmluva II Vladimíra Tomšíka    

Vzpomínky
Ladislav Šáral: ?ína a já

Huo Yuzhen: Vlast a „domov“

Jaromír Šlápota: Výměny mezi ?ínou a ?eskou republikou, které jsem za?il

Tang Guoqiang: Plody poctivé práce 
— Pár vzpomínek na p?sobení v ?eské republice

Bo?ivoj ?uda: Moje cesta k ?íně

Yan Yuqing: Dvě generace svázané s ?eskou republikou
 
Zhang Yaowu: Květy ?ínsko-?eského p?átelství v?dy pokvetou
— Zrození první ?ínské šestikilowattové parní turbíny
 
Wang Jinyao: Po stopách posl? p?átelství
 
Spolupráce
Hou Wenbo: O dvou návštěvách prezidenta Zemana v sídle Bank of China 

Yu Yang: Obchodní stezka nabývá na popularitě
—Návštěva projektu Pás a stezka: Stanice ?esko

Mel Carvill: Home Credit a ?esko-?ínské vztahy

Ren Peng: Lední hokej k?ese jiskry ?ínsko-?eského p?átelství

Luo Zhongming: ?ínsko-evropská námo?ní a pozemní Expresní linka a já

Liu Fangqiang: P?íběh Zhejiangu a ?eska

Výměna
Benjamin Szakal: Hodnocení vztah? mezi ?eskou republikou a ?ínskou lidovou republikou

Li Mei: O významných ?eských sinolozích, které já znám 

Miroslav Pavel: Nau?it se analyzovat zájmy a komunikovat

Gao Hua: Neznámé p?íběhy z pozadí ?ínsko-?eského koproduk?ního televizního seriálu Poslední vízum

Patrik Novotný: Reformy v ?LR — 40 let poté
  
Shang Guosheng: Na dobrém p?átelství ani vzdálenost nic nemění&n